Imaginace je vlastně bdělé snění. Rozvíjí tvořivost a fantazii. Je jakýmsi zprostředkovatelem mezi světem hmotným a světem duchovním, má totiž mnoho společného s vnitřním světem člověka. Metodu aktivní imaginace navrhl C.G. Jung, kdy podněcoval pacienta v bdělém stavu ke spojení s jeho hlubinnými vrstvy své psychiky, klient si tak vytvářel vnitřní obrazy, které pak snadněji přenesl na papír, než aby o nich vyprávěl. Při řízené imaginaci dává terapeut klientovy podněty, které mají vést k vynoření obrazů a s těmi pak lze pracovat.

Imaginace se dá naučit. Stačí jen vypnout vnitřní pozornost, tzn. vypnout svou kritiku v ten daný okamžik, a tím si "dovolíme" plynout vnitřní obrazy.

Animace se často používá v rozhovoru dítě - terapeut, kdy se dítě ztotožní s postavou na obrázku a komunikuje lépe.

Při koncentraci se jedinec soustředí na své nitro, poznává, co je v jeho středu - mandaly.

Restrukturalizace znamená přetvoření obrázku na nový, jiný.

Transformace - převedení verbálních myšlenek na papír.

Rekonstrukce se v arteterapii používá v dokreslování koláží, obrázků, fotek.

- metoda arteterapie se volí dle aktuální situace klienta, co pro něho je v dané situaci nejvhodnější; ve skupinové arteterapii záleží na arteterapeutovi, které metody zvolí, drží se svého arte-atelierového záměru, námětu.

Edith Kramerová:  

Sublimace prostřednictvím výtvarného projevu - výtvarným projevem může dojít k vyjádření osobních témat a sám proces tvorby se tak může stát terapeutickým procesem.

Diagnostika v arteterapii je pro pojetí artpsychoterapii- viz úvod - zásadní. Jde o zjištění nebo změření určitého stavu klienta a najít, definovat, co ho trápí, a s čím je potřeba pracovat. V tomto případě není snadné najít problém, který jedince trápí, ten hlavní problém bývá často skryt za méně závažným, proto není tak jasně viditelný. Právě při diagnostickém procesu pracuje terapeut s artefaktem, dochází k intepretaci. Citace Lhotová: podstatou interpretace je prolínání fází, kdy se díváme, popisujeme, něco si o výtvarné produkci myslíme, vytváříme hypotézy, ptáme se na možnosti, konfrontujeme své poznatky s autorem a hledáme možnosti změn. Platí důležitá pravidla pro diagnostiku z důvodu zachování duševního zdraví klienta.

- terapeut je průvodce, nenálepkuje, nechá někdy klienta samotného diagnostikovat, a pokud klient sám pojmenuje svůj problém, je to velká terapie

- správný čas na odhalení problému

- znalost základních symbolů, barev, vývoje kresby terapeuta - avšak důležité je naslouchat klienta v tomto spojení

Důležité pro terapeuta je mít na paměti, že jediný artefakt neodhalí vše. Nevyvozovat z jedné kresby závěry - toť důležité vědění arteterapeuta na poli psychoterapeutickém. K interpretaci-diagnostice je nutný odborník. Při diagnostice je rozhodující, že nehodnotíme estetiku, ale zjišťujeme jím, co klienta trápí, co by potřeboval.

Diagnostika artefaktu dle Šickové.Fabrici

- integrace kresby, využití prostoru na papíře, úroveň kresby postavy, jek je v kresbě přítomna, adekvátnosti barev, přítomnosti stereotypů, přítomnosti perseverace, kvality linie, logiky kresby, sklonu postavy, vložené energie, množství detailů, pozadí kresby.

Diagnostika artefaktu dle Jebavé

-